Bratislava 12. listopadu (zpravodaj ČTK) - Po pádu komunismu a rozdělení československé federace si Slovensko vysloužilo přezdívky "černá díra" Evropy nebo "tatranský tygr". Za 25 let od sametové revoluce se země pod Tatrami v životní úrovni přiblížila západním zemím i Česku, nadále se ale potýká se značnými rozdíly mezi bohatší západní částí a dalšími regiony.
"Nikdy nebylo tak dobře, jako je tomu dnes. To je klíčová věta nejen pro Slovensko, ale i pro celou střední Evropu. Nikdy v dějinách státy a národy nežily tak svobodně a demokraticky, jsou součástí nejúspěšnějšího integračního projektu v evropských dějinách, mají vzájemné vztahy urovnané," řekl ČTK šéf nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
Připomněl ale složitou cestu, kterou Slovensko prošlo v době transformace, kdy kvůli demokratickému deficitu v období vlády autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara bylo vyřazeno z první skupiny zemí usilujících o vstup do EU a NATO. "V 90. letech jsme se sami diskvalifikovali v našem integračním procesu," poznamenal Mesežnikov.
Pád mečiarismu a nástup proevropské vlády nakonec přispěly k tomu, že Slovensko dohonilo sousední země a spolu s Českem, Maďarskem, Polskem a dalšími státy nakonec vstoupilo společně do Evropské unie. Na rozdíl od ostatních států visegrádské čtyřky později také přijalo euro. "Se Slovinskem, Estonskem a Lotyšskem jsme nejvíce integrovaná součást bývalého socialistického bloku. To je paradox, že jsme byli nejzaostalejší středoevropskou zemí, co se týče integrace, a najednou jsme tam, kde nejsou ani Češi, Poláci a Maďaři," zdůraznil Mesežnikov. Podle něj žádná jiná země regionu za uplynulých 25 let takový vývoj jako Slovensko nezažilo.
Díky rozsáhlým, ale i bolestivým reformám, které za bývalých pravicových vlád pomohly Bratislavě přilákat zahraniční investory a zrychlit růst ekonomiky, si Slovensko vysloužilo přezdívku "tatranský tygr". "Zatímco před 15 lety Slováci dosahovali hrubého domácího produktu v přepočtu na hlavu jen přibližně ve výši poloviny evropského průměru, tak v případě sousedního Česka to bylo 71 procent tohoto průměru. Slováci se ovšem k průměru unie přibližovali rychleji než Češi a v uplynulém roce jsme dosáhli už 74 procent životní úrovně EU, zatímco Češi rovných 80 procent," uvedla analytička slovenského peněžního ústavu Poštová banka Dana Vrabcová. Připomněla, že HDP v přepočtu na obyvatele a po zohlednění spotřebitelských cen činil v roce 1989 v Československu 56 procent průměru 14 vyspělých zemí, jež patřily do tehdejších Evropských společenství a že při rozdělení československé federace byla životní úroveň Slováků podstatně horší než v ČR.
Ačkoli životní úroveň Slovenska se zvýšila a koupěschopnost obyvatelstva překročila předlistopadovou úroveň v roce 2007, země se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, která je vyšší než v ČR a než je unijní průměr. Také mezinárodní organizace upozorňují na rozdíly v životní úrovni mezi bohatším západem země a zaostalejšími regiony na středním a východním Slovensku, na špatnou sociální situaci početné romské menšiny nebo na nedobudovanou dopravní infrastrukturu. Podle Mesežnikova část obyvatel pětimilionového Slovenska, nikoli ale většina, soudí, že komunistický režim byl sociálně spravedlivější.
Někdejší horší ekonomická situace prý zanechává stopy ve společnosti i v současnosti. "Ještě stále na Slovensku považujeme řešení materiálních otázek za prioritu. Sociální kapitál je podceňovaný v porovnání s materiálními faktory. Pak to vypadá tak, že naše školství se ocitá v situaci, že od platů učitelů až po výsledky testování (žáků) jsme značně pozadu," uvedl Mesežnikov. Slovensku podle něj také chybí vize, čeho by chtělo v EU dosáhnout. Šéf IVO poznamenal, že po začlenění Slovenska do EU se mezi částí obyvatel projevuje vyšší pasivita a pesimismus a mezi politickými elitami únava.
